Václav Sika

19. 4. 1955, Domažlice

Od roku 1993 je členem Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti. Věnuje se malbě, kresbě, počítačové grafice a tvorbě objektů. Zaměstnán jako vedoucí Galerie bratří Špillarů v Domažlicích.
Václav Sika žije v průmyslové Kdyni na jižním okraji Chodska, kde v jednom šedém paneláku má svůj suterénní ateliér. Možná právě to vysvětluje, proč se ve své tvorbě zabývá přírodou a proč jsou jeho obrazy a objekty tak výrazně barevné: jakoby v přírodě a v umění hledal únik z nevlídné všednosti života…
Také na počátku Sikovy cesty k modernímu výrazu byla krajinomalba, a sice toho druhu, jak ji pěstoval a vyučoval plzeňský malíř Jiří Patera, který ovlivnil celou řadu výtvarníků regionu. Přestože Sika nechodil do jeho proslulých kursů a setkal se s ním jen párkrát, stačilo to, aby jej nasměroval k uvolněné moderní malbě. Po roce 1985 maloval asi dva roky v jeho stylu, poté si však – na rozdíl od mnoha Paterových epigonů – uvědomil nebezpečí, které se skrývalo v plané nápodobě, a vydal se na vlastní cestu.
Sika s oblibou rozvíjí své motivy v cyklech – vedle oblíbeného triptychu jsou to v posledním období rozsáhlé série tvořené až 12 obrazy, v nichž variuje jedno základní téma. Sika není žádným novátorem, ovšem na druhé straně ani nic mechaniky nepřebírá. Vše, k čemu dospěje a co si pro sebe objeví, má logické opodstatnění v jeho předchozí tvorbě a platí to i o těchto „abstraktních“ obrazech. Ostatně právě princip hry je v jeho objektech přítomen již dávno. Koresponduje s tím, že přírodu a bohatství jejích tvarů chápe dynamicky, tedy jako otevřenou, nestále se překupující strukturu, kterou člověk dokáže vnímat jako estetickou kvalitu. Je to příroda, která se nikdy neopakuje.
© Artotéka města Plzně