Ladislav Fládr

27. 6. 1935, Chlumčany - 29. 8. 2007, Plzeň

Po absolvování plzeňského gymnázia pokračoval ve studiích na pedagogické fakultě v Plzni (u J. Weniga, viz zde) a v Prešově (1954 – 1958). Působil jako pedagog a ředitel výtvarného oboru na LŠU v Plzni.
Vlastní tvorba Ladislava Fládra náleží k nejvýraznějším projevům věrnosti klasickému kubismu v postkubistické epoše. Není to jen poučení kubismem a konstruktivismem, nýbrž přímo takto pravověrně uchopený přístup k formě a její prostorově-objemové traktaci. Rovněž tematicky je Fládrova tvorba ukotvena ve figurální oblasti ve smyslu humanismu moderny 10. - 30. let. Připomeňme, že toto idylické východisko bylo v prostředí totalitního státu ovšem problematizováno kontextem oficiální figurální tvorby, formálně těžící z některých momentů moderny, zejm. právě kubismu, avšak obsahově a výrazově omezené a devalvované poplatností oficiální ideologii, zatížené normalizačními schématy socialistického realismu. Tvorba Ladislav Fládra zůstala v tomto ohledu pozoruhodně věrná původnímu étosu kubismu a stylově intaktní. S kubismem se setkal již během studií na pedagogické fakultě, kdy se ke kubistickému odkazu vracel jeho učitel Jan Wenig. Na PF v Prešově kam přešel platily, díky vzdálenosti od centra i obávaných vlivů Západu, svobodnější poměry, a bylo možné zde volněji navazovat na mnohaletou historii českého sochařského kubismu (Gutfreund) a dokonce zpřístupňovat aktuálnější podněty z Vídně (Fritz Wotruba). Ladislav Fládr rozvíjí kubistický přístup k formě s autentickým vhledem: skladba stereometrických prvků si podmaňuje prostředí obklopující plastiku. Hmotu rytmizují, člení a otevírají do prostoru objemové jednotky, aniž by ztrácely pevnou souvislost s jejím jádrem. Touto konstruktivní traktací proniká dynamický, pohybový princip, jak ukazuje i reprezentativní práce z Fládrovy tvorby zakoupená do Artotéky města Plzně.


Od počátku 60. let se pravidelně účastnil členských výstav SČVU, později UVU plzeňské oblasti, vystavoval rovněž s tvůrčí skupinou Kontakt, s níž se r. 1969 představil v Oldenburgu (Německo). Řadu společných výstav realizoval s plzeňskými autory (např. J. Krátký, M. Zdeněk, J. Wenig, M. Tázler). Je členem plzeňské skupiny P 89. Vytvořil na dvacet architektonických realizací, byl klíčovou sochařskou osobností výstavy Ohlasy kubismu v Plzni v (GmP, 2001, katalog).
© Artotéka města Plzně