Antonín Lněnička

17. 9. 1934, Praha

Vystudoval Obchodní akademii, od sedmdesátých let však působí v oboru užité a dekorativní umělecké keramiky, vážící se k tradičním populárním námětům (zvěrokruhy, vánoční tematika). Provozuje vlastní dílnu spojenou s galerií (Galerie D) v Plzni-Košutce. Vrozené výtvarné nadání si prohloubil a řemeslně upevnil školením u významného regionálního umělce Františka Eisenreicha, který sám prošel průpravou v keramické a sochařské tvorbě, zabýval se však především kresbou, grafikou a malbou. Typem postav a poetikou nezapře Lněničkova figurální keramická tvorba vztah k „trnkovské“ tradici. Jeho bravurní kresba, rovněž orientovaná spíše k užité a dekorativní funkci, připomene zase svou ostrou, suverénní linkou a lehkým, vzdušným pojetím kresebný projev Karla Svolinského. Lněnička si přitom vypracoval osobitý typ tušové kresby, založený na účinném střídání jemných linek a sytých, silných tahů, ostrých čar a měkkého lavírování, při kterém někdy monochromně využívá barvu, často modrou. Barevný tón oživuje plochu kresby a zesiluje její prostorovost. K tomuto typu Lněničkovy tvorby patří i práce v Artotéce města Plzně.
Tematicky kresby často rozvíjejí soudobé, spíše čistě esteticky chápané pojetí figurální alegorie (např. řeky) a přístupným ilustrativním způsobem zpracovávají populární tradiční tematiku, podobně jako je tomu v autorově keramické tvorbě.

Antonín Lněnička je zakládajícím členem skupiny neprofesionálních výtvarníků Intensit (1967), se kterou pravidelně vystavuje. Svou keramickou a kreslířskou tvorbu představil samostatně v devadesátých let v Plzni (Galerie Esprit, 1997), od roku 1996 pravidelně v Galerii D v Plzni na Košutce, jejímž je majitelem a kde současně provozuje keramickou dílnu.
© Artotéka města Plzně